dnes je 28.3.2024

Input:

Staňte se odborníkem v interkulturní komunikaci

3.3.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1301
Staňte se odborníkem v interkulturní komunikaci

Mgr. Ludmila Třeštíková, Bc. Lada Hanzelínová

V dnešním světě se obchod neomezuje hranicemi států. Vstupte i Vy na mezinárodní pole podnikání výborně připraveni. Dozvíte se, jaké jsou typické způsoby jednání v ČR a odlišnosti od kultury evropské a americké. Jiný kraj, jiný mrav – interkulturní komunikace je skutečným uměním!

Interkulturní komunikace

Interkulturní komunikace je v současném světě nový aktuální fenomén v souvislosti s postupující světovou globalizací, s existencí a rozšiřováním Evropské unie a se stále silnějšími migračními pohyby. Lidé z různých zemí, etnik a kulturních společenství se prolínají a ovlivňují v daleko větší míře, než tomu bylo v minulosti. Firmy jsou globální a čím dál tím víc je potřeba spolupráce mezi různorodými styly a hodnotami lidí.

Nesprávně a chybně interpretovaná interkulturní komunikace vede nejen k oboustrannému neporozumění a nepochopení mezi příslušníky jednotlivých národů a etnik, ale až ke vzájemným konfliktům, někdy až natolik závažným, že mohou vyústit dokonce ve válečný střet.

Typologie českého pracovního jednání

Řízení lidských zdrojů ve firmách vychází z kultury, stejně tak jako pracovní návyky. Česká kultura byla ovlivněna velkým počtem vlivů. Od dlouhodobé nadvlády Rakousko-Uherska, která zde zanechala vliv německé mentality, až po ruský vliv během komunistického režimu. Díky naší strategické poloze uprostřed Evropy zde zanechaly během válek vliv Britové, Italové, Francouzi a mnoho dalších národů.

Přesto můžeme některé opakující se tendence v našich pracovních návycích vysledovat:

  • opatrné navazování sociálních kontaktů – obchodního partnera musíme nejdříve dobře poznat, než mu začneme důvěřovat,

  • osobní vztahy jako předpoklad úspěšného jednání – často zaručují snazší navázání prvního kontaktu s potenciálním partnerem, stejně tak jako dodržování smluv a závazků, někdy i platební morálku,

  • důraz na hierarchii – postavení nadřízeného je respektováno, projevování autority bývá často formální (vykání),

  • určení zodpovědnosti, kompetencí – snažíme se určit konkrétní osobu zodpovědnou za konečné rozhodnutí,

  • nižší iniciativa a samostatnost, naopak vysoká kreativita a nápaditost,

  • improvizace a kreativita je pro nás velkou hodnotou,

  • vysoká loajalita a stabilita – s mladšími ročníky se tato konkurenční výhoda trochu mění,

  • negativní přístup ke konfliktům – obecně vnímáme konflikty jako negativní záležitost a většinou se jim snažíme vyhýbat. Důvodem je, že je vnímáme spíše jako osobní kritiku než jako prostředek k hledání řešení,

  • vyhýbáme se poskytování zpětné vazby před širším publikem, preferujeme jednání mezi čtyřma očima,

  • orientujeme se na činnosti i výsledek pracovního procesu,

  • důležitou hodnotou je volný čas – čas na rodinu, koníčky,

  • velkou hodnotou je pohodlí a vlastní uspokojení,

  • převládá spíše tradiční pojetí role mužů a žen.

Srovnání s jinými kulturami

Pro lepší možnost srovnávání s jinými kulturami je dobré seznámit se s teorií kulturních dimenzí amerického profesora Geerta Hofsteda. Ten vytvořil při srovnávání kultur více než 70 zemí teorii čtyř kulturních dimenzí, na základě kterých je možno posoudit jednotlivé přístupy k pracovní činnosti. Patří k nim:

  • mocenský odstup (power distance - PDI) – je možno charakterizovat jako toleranci k nerovnému rozdělení moci, projevuje se často v hierarchickém uspořádání, negativem může být nižší míra vlastní iniciativy pracovníků,

  • individualismus (individualism - IDV),

  • maskulinita (masculinity - MAS),

  • vyhýbání se nejistotě (uncertainty avoidance - UAI) – snaha vyhnout se nejistotě vede až k vytváření institucionálního uspořádání a šablonovitosti.

Při výzkumech v Číně doplnil pátou:

  • dlouhodobá orientace (long-term orientation - LOT).

Všechny tyto kategorie jsou bipolární (mají svůj opak) a jsou měřeny indexy, které mohou nabývat hodnot v rozmezí 0 – 100.

Pro lepší představu uvedu rozdíl mezi maskulinní a femininní kulturou:

Maskulinní kultura Femininní kultura
  • výdělky - mít příležitost vypracovat se k vysokým výdělkům

  • manažer - důležité jsou dobré pracovní vztahy s přímým nadřízeným

  • uznání - dosáhnout uznání za výbornou práci

  • spolupráce - pracovat s lidmi, kteří spolu dobře vychází

  • postup - mít možnost postupu po služebním žebříčku

  • kvalita místa - možnost žít a pracovat v místě, kde já i má rodina chceme

  • náročnost, výzva - mít možnost dělat práci, která je náročná a osobně uspokojuje

  • jistá práce - potřeba stabilního zaměstnání u jednoho zaměstnavatele

Pro zájemce o další informace doporučuji tento odkaz .

Protože my se dnes zabýváme interkulturní komunikací českou, americkou, japonskou a německou, uvedu výsledky výzkumu prof. Hofsteda pro tyto země:

  ČR USA Japonsko Německo světový průměr
Mocenský odstup (PDI) 35 40 54 35 55
Individualismus (IDV) 58 91 46 67 43
Maskulinita (MAS) 45 62 95 66 50
Vyhýbání se nejistotě (UAI) 74 46 92 65 64
Dlouhodobá orientace (LTO) - 29 80 31 45

Ačkoliv lze

Nahrávám...
Nahrávám...